Ludmila Grossmannová Brodská

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová (24. května 1859 Netvořice – 2. dubna 1935 Praha), byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež (např. ''Dětské srdce'' 1893, ''Krakonoš'' 1905 s několika reedicemi, ''Pestrý gratulant'' 1930) a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé (např. ''Jak život jde'' cca 1900, ''Lidé a život'' 1917) vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. ''Dobrodružství Barona Prášila'', ''Don Quijote z la Manchy'' a ''Chaloupka strýčka Toma''. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Získáno z Wikipedie